Šijeme roušky

Tak se nám to znovu potvrdilo. Když se dostaneme do krize, dokážeme se my lidé, my Češi, vzepnout k úžasným věcem.

Taky jste už někdy podléhali frustraci, že se mezi lidmi ztrácejí vazby, porozumění, tolerance, že si mladí nevšímají starších, že nad nimi tak trochu „ohrnují nos“, že je jim všechno jedno? Musela přijít krizová situace, prostě něco, co opět vzbudilo v lidech soucit, sounáležitost, úctu k druhým, kteří neopustí potřebné, o které se starají, i když jim hrozí něco víc, než jen vyhoření, když se ocitají v nebezpečí života. Najednou vidíme kolem sebe tolik obětavosti a vzepjetí fyzických i psychických sil, které by v sobě člověk nehledal.

Uvědomila jsem si to třeba ve chvíli, kdy naše nejmladší kolegyně přinesla do práce bavlněnou látku a ukazovala nám, jakou roušku doma vytvořila. A to, jak říkala, šila v životě asi tak podruhé. Tím také nás ostatní vyprovokovala k tomu, že se dovezl kufříkový šicí stroj a pustily jsme se společně do ušití jednoduchých roušek nejprve pro sebe a své rodinné příslušníky.  A pak už to jelo…

Najednou si lidé uvědomili, že stát slibované ochranné pomůcky nejen že nemá, ale pokud se mu i podaří je dovézt, bude nutné jimi především na prvním místě vybavit zdravotníky a další, kteří jsou v první linii. Ale lidé nezačali nadávat (a když tak jen trošku), nečekali na to, až jim někdo něco zajistí, ale vzali věci do svých rukou.  Najednou vidíme, že i ti mladí, kteří takzvaně nedovedou ani přišít knoflík, se pouštějí do šití roušek. Že šijí umělci, maminky v domácnosti, řada těch, kteří byli nuceni zůstat doma v nouzovém stavu. Zrovna tak se neuvěřitelně rychle spojily iniciativy IT techniků, vědců a výrobců, na výrobních i domácích 3D tiskárnách se tisknou ochranné štíty, naši vědci vyvíjejí s ohromující rychlostí a zatím i z vlastních prostředků testovací sady, ochranné pomůcky všeho druhu, vyvíjejí novinky. Jen doufejme, že výsledky této úžasné iniciativy využije i náš stát a podpoří domácí výrobce a vědce. Bohužel dost často u nás platí přísloví, že doma není nikdo prorokem.

V našem družstvu máme šicí dílnu, a i když bylo k dispozici v práci jen asi 6 šiček, začal se shánět materiál, bavlněné látky, prádlová guma, pruženky. Nejdříve v našich dvou menších galanteriích ve městě a pak už se podařilo zajistit i větší dodávku od výrobce. O pomoc se na nás obrátili pracovníci vedení města Valašské Klobouky, kteří odebírali čerstvě ušité výrobky a bezodkladně je rozdávali těm nejpotřebnějším  Naštěstí jsme nebyli sami, kdo pomáhal s tímto počátečním náporem. V současné době už se mohla zásobit i naše prodejna na valašskoklobouckém náměstí a dokonce můžeme dvouvrstvé bavlněné textilní roušky nabízet i na našem e-shopu. Velikonoční čas dal inspiraci sadě roušek s jarními vzory. Můžete si je, nebo podobné, objednat na našich stránkách www.dubrava.cz.

Pociťujete to také? Že tyhle roušky nejsou jen kusem látky. Staly se symbolem lidské pospolitosti, samostatnosti i odpovědnosti. Mohou být nejen ochranným prostředkem, ale stávají se i poděkováním, pozorností, designovkou, dárkem, který si posílají přátelé nebo i úplně cizí lidé, kteří ale nejsou lhostejní k sobě navzájem. A proto - Česko šije roušky.